Állat, cizopaš, láful ja giron leat ovdamearkkat dákkár šlájain, mat monnejit ja bibmet čivggaideaset alážiin ja leat gáržžohallan ja geahppánan.
Gieskat almmuhii Helsset universitehta luonddudieđalaš musea (LUOMUS) loddedutkamuša, mas čuvvo 76 loddešlája eallinbirrasa nuppástusaid Ruoŧa ja Norgga duottarvilttiin ja gáissáin.
Loddedutkamušat Davviriikkain leat čájehan, ahte vuolit eatnamiid ja vuomádagaid loddešlájat sirdásit allelabbui ja gilvalit sajis ja biepmus eakti alážiid šlájaiguin. Nákkosgirjedutki Joséphine Couet joavku joatká lottiid bessen- ja eallinbirasdutkamušaid dánge geasi Sámi duottarvilttiin ja alážiin, earet eará Gilbbesjávrri guovllus.
Dutkit geavahit guhkit áigge loddegártemiid ávkin dákkár eallinbirasdutkamušain, muitala dutkidoavttir Emma Marjakangas Helsset universitehtas. Ruoŧa ja Norgga bohtosat čájehit seamma guvlui, go árat dutkamat Suoma duottaralážiid loddenáliin.
– Stuorra váttisvuohta šaddá das go muhtin šlájat jávket oalát ja sadjái bohtet ođđa šlájat. Dihto guovllu šlájain čohkiida dakkár ekologalaš ollislašvuohta ja dákkár ođđa šlájaid leavvan dagaha nuppástusaid šlájaid gaskavuođaide.
– Go jurddaša vuomádagaid loddešlájaid dahje dakkáriid, mat máttil levvet davvelebbui, ja jus dat leat fámolaččat sierra šlájaid gaskasaš gilvvus, de dat dolvot bessensajiid ja eará resurssa heajut gilvaleaddjis. Dan láhkái sáhttet duottarloddešlájat geahppánit, dadjá Marjakangas.
Dutkamušain 20 vássán jagis leat gávnnahan, ahte lottiid bessen sirdása jahkásaččat ain ovttain mehteriin lagabui čohka dahje aláža. Sámis oahpes loddešlájain ovdamearkan geađgerásttis ja upmolcizáš leat dutkamušaid mielde sirdásan vielttis badjelabbui oanehut áiggis go buot šlájat gaskamearálaččat.
Loddešlája eallinagis ja das, leago gažaldagas bárbmoloddi vai báikeloddi, lea váikkuhus dasa, mo guđege šládja sirdása birrasa nuppástusaid geažil. Ovdamearkan mađi oanehut eallinahki šlájas lea, dađi álkibut šládja vuogáiduvvá dálkkádaga ja eallinbirrasa nuppástusaide.
– Áiggi mielde sadji nohká davvin duottaralážiin. Ii doppe loahppameahttumit sáhte sirdásit gáissáid bajás iige Suoma, Ruoŧa ja Norgga davimuš duoddariin ain davvelebbui. Eandalii Davviriikkaid davimuš duoddariin dát lea juo mearkkašahtti váttisvuohta, daningo dálkkádaga liegganeami váikkuhusat lea stuorrát eananspáppa davvioasis, dadjá Marjakangas.
Duoddariid ja davviguovllu lottit geasuhit olbmuid máttil
Helssetlaš Rainer Mattsson fitná masá juohke giđasgease Sámis geahčadeamen daid lottiid maid ii máddin buoril oainne.
– Dáinna lágiin vásihan dego guokte giđa dahje geasi. Dat leat dát duovdagat ja birastahtti eallin, dáppe dego ráfo ja dát dahká buori, dadjá Mattsson.
Anár Čáppaoaivvis son hálidii oaidnit ovtta rivttes duottarloddesortta láfola. Doppe dán čáppa duottarlotti beassá viehka sihkkarit geahčadit go vuos dan áicá. Dálkkádaga nuppástuvvan fuolastuhttá maiddái dán loddeberošteaddji.
– Váidalahtti dat lea, ahte dálkkádat lieggana ja duottaralážiid lottit orrot geahppáneamen ja sirdáseamen davvelebbui aht davvelebbui, šálloša Rainer Mattsson.
Láfola oaidnin lea su mátkki oktan mihttomearrin. Girona, háskila, cizopačča ja sieđgacivkkana maid livččii somá oaidnit.
Mattsson mátkeplánii gullet Anára lassin Gáregasnjárgga guovlu ja Várjavuotna Davvi-Norggas.
Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.
