Sámediggelága ođasmahttinbargojoavkku bargun leamaš bargogohččosa mielde čielggadit sámedikkis addon lága nuppástusdárbbuid ja válmmaštallat evttohusa lága dárkkisteapmin dárbbašlaš osiin. Eana- ja čáhcevuoigatvuođaide gulavaš áššit eai gullan bargojoavkku bargogohččosii.
Vuolde čoahkkáigeassu bargojoavkku guovddáš evttohusain.
Sápmelaš
Sámediggelága njuolggadus sápmelačča meroštallamis evttohuvvojit dárkkistuvvot. Njuolggadus sisttisdoalašii fámus leahkki lága láhkai subjektiivvalaš kritera lassin maiddái objektiivvalaš vuođustusaid. Sápmelažžan gehččojuvvošii evttohusa mielde olmmoš, guhte doallá iežas sápmelažžan, dainna eavttuin ahte son ieš dahje goittotge okta su vánhemiin dahje ádjáin ja áhkuin lea sohkaservošis oahppan sámegiela vuosttas giellan dahje ahte son lea oahppan sohkaservošis sámekultuvrra ja doalahan oktavuođa dasa dahje ahte goittotge okta su vánhemiin lea merkejuvvon dahje livčče sáhttán su dál evttohuvvon lága mielde merket jietnavuoigadahtton olmmožin sámi parlameantta dahje sámedikki válggain.
Lágas ii dasto šat dollošii olmmoš sápmelažžan dušše dainna vuođustusain, ahte son lea dakkár olbmo maŋisboahtti, guhte lea merkejuvvon duottar-, vuovde- dahje guolásteaddjilappalažžan eana-, vearroguoddin- dahje heaggagirjjis. Evttohusas leat nuppe dáfus váldon vuhtii sámiid eamiálbmogin ollašuhtton kultuvrra máŋggahámatvuohta, sierra sámegielat nugo maiddái sámekultuvrra ollašuhttima iešguđetlágan vuogit ja hámit.
Njuolggadussii evttohuvvo lasihuvvot máinnašupmi, man mielde sámediggi gieđahallá ohcamušaid, mat gusket sápmelaččaid váldima válgalogahallamii ja almmuhusaid, mat gusket válgalogahallamis eretváldima. Máinnašumi dárkkuhussan lea buktit ovdan sámiid joavkodohkkeheami mearkkašumi.
Válgalávdegoddi
Sámedikki válgalávdegoddi ollašuhttá sámedikki válggaid ja ráhkada dasa gulavaš válgalogahallama jietnavuoigadahtton olbmuin. Válgalávdegoddi mearrida ohcamuša vuođul sápmelačča merkemis válgalogahallamii. Dán barggu prinsihpalaš mearkkašumi dihtii lea dehalaš, ahte Suomas hállon sierra sámegielat ja kulturhámit bohtet válgalávdegottis ovddastuvvot. Dán birra evttohuvvo láhkii váldot ovdalis namuhuvvon máinnašupmi. Lassin válgalávdegotti čoahkkáibidju evttohuvvo viiddiduvvot nu, ahte válgalávdegoddái gulašedje ságajođiheaddji lassin guhtta lahtu dáláža njealji sajis.
Dál válgalávdegoddi gieđahallá ohcamušaid válgalogahallamii váldima várás dušše válgajagiin. Válgalogahallamii ohcaleapmi geahččaluvvo evttohusas álkidahttot. Láhkii evttohuvvo dan dihtii váldot njuolggadus, man mielde válgalávdegoddi galgá gieđahallat ohcamušaid válgalogahallamii váldima várás ja almmuhusaid logahallamis eretváldima várás almmá áššehis ádjáneami. Ohcamušaid gieđahallan nuppástuvašii dasto jotkkolažžan.
Sámedikki čoahkkáibidju
Sámediggái evttohuvvo válljejuvvot dálá 21 lahtu sajis 25 lahtu. Várrelahtut válljejuvvošedje vihtta.
Lága mudden gieldadihtomeriin evttohuvvo dárkkistuvvot nu, ahte dihtomearit vástidivčče dálá buorebut sámiid ruovttuguovllu gielddain ássi jietnavuoigadahtton sápmelaččaid lohkumeari. Ruovttuguovllu gielddain válljejuvvošedje evttohusa mielde uhcimustá vihtta lahtu Anára gielddas, njeallje lahtu Ohcejoga gielddas, golbma lahtu Eanodaga gielddas ja guokte lahtu Soađegili gieldda Lappi bálgosa viidodagas ja okta várrelahttu guđege namuhuvvon gielddas. Lassin okta lahttu ja várrelahttu válljejuvvošedje sámiid ruovttuguovllu olggobealde.
Evttohasásaheapmi
Evttohasa sámedikki válggaide oaččošii ásahit uhcimustá logi jietnavuoigadahtton sápmelačča vuođđudan válljenovttastus. Láhkii evttohuvvo lasihuvvot njuolggadus válljenovttastusaid vejolašvuođas ráhkadit oktasašlisttáid. Dasto ovdamearkan seammá ulbmiliidda figgi evttohasaid válljenovttastusat sáhtášedje ráhkadit oktasašlisttá ja oažžut listái gulavaš evttohasaid jietnameriid lohkkot oktasašlisttá buorrin.
Jienasteapmi
Jietnavuoigadahtton sápmelaččaid vejolašvuođa jienastit sámedikki válggain geahččaluvvo álkidahttot. Bargojoavku evttoha, ahte jienastanáššebáhpáriid poastasáddehusa válgalávdegoddái ii šat boahttevuođas livčče dárbu lágidit čálihuvvon sáddehussan. Lassin mudden evttohuvvo dievasmahttot nu, ahte áššebáhpáriid sáhtášii máhcahit earret válgalávdegotti doaimmahahkii, maiddái válgalávdegotti almmuhan báikkiide. Dákkár eará báiki sáhtášii leat ovdamearkan johtti jienastusbusse. Dát álkidahtášii daid sápmelaččaid jienastanvuoigatvuođa geavaheami, geat ásset guhkkin eret giddes jienastanbáikkiin.
Sámedikki doaibmaváldi ja barggut
Muddema sámedikki doaibmaválddis ja bargguin evttohuvvo dievasmahttot máinnašumiin sámedikki barggus ovddidit sámiid eamiálbmotvuoigatvuođaid ollašuvvama. Dárkkuhussan lea dán láhkai albmanahttit dan, ahte sámediggái gullet sámiid kulturiešráđđemis fuolaheaddji doaibmaorgánan maiddái barggut, mat figget aktiivvalaččat ovddidit sámekultuvrra ja eamiálbmotvuoigatvuođaid. Láhkii evttohuvvo maiddái lasihuvvot njuolggadus sámekultuvrra guovddáš iešvuođain.
Sámedikki doaibmaválddis mearridit dan bargguide gulavaš áššiin ásahuvvošii boahttevuođasge sierra. Bargojoavku deattuha, ahte lea dehalaš joatkit barggu sierraláhkaásaheami ovddideapmin sámedikki sajádaga nannema guvlui.
Bargojoavku evttoha, ahte sámediggi ráhkadivčče boahttevuođas jahkásaš muitalusa njuolgga riikkabeivviide iige šat stáhtaráđđái ráđđehusa muitalusa ráhkadeami várás. Riikkabeivviide šattašii dán láhkai lávgadut vejolašvuohta go dál árvvoštallat sámiide guoskevaš áššiid dili ja ovdáneami. Evttohus maiddái deattuha sámedikki sajádaga iešráđđenorgánan.
Láhkii evttohuvvo váldot sámedikki čoahkkima doaibmaválddi guoskevaš njuolggadus das, ahte sámedikki čoahkkin mearrida prinsihpalaččat mearkkašahtti ja viidát váikkuheaddji áššiin, juos ii ášši hohpolašvuođas eará čuovo. Evttohus vástida sámedikki bargoortnega dálá muddema áššis. Njuolggadusa dárkkuhussan lea deattuhit sámedikki čoahkkima sajádaga sámiid bajimuš ovddastus- ja mearrádusbarganorgánan.
Álggavuoigatvuohta
Bargojoavku evttoha láhkii lasihuvvot ođđa njuolggadusa uhcimustá čuođiviđaloge jietnavuoigadahtton sápmelačča vuoigatvuođas bargat sámediggái álgaga sámedikki bargguide gulavaš áššiin. Álggavuoigatvuohta livčče ođđa álbmotdási váikkuheami hápmi sámedikki doaimmas.
Ovttasdoaibmangeatnegasvuohta
Sámediggelága mudden, mii guoská virgeoapmahaččaid geatnegasvuođa ja sámedikki barggu ráđđádallat sámiid eamiálbmotvuoigatvuođaide váikkuheaddji doaibmabijuin, evttohuvvo dárkkistuvvot virgeoapmahaččaid ja sámedikki ovttasbarggu eanet deattuheaddjin.
Evttohusa mielde virgeoapmahaččat ja almmolaš hálddahusbarggu dikšut ráđđádallet nu ahte geahččalit ovttasráđálašvuhtii sámedikkiin sámiid ruovttuguovllus ollašuhtton ja váikkuhusaid beales dohko guoski sihke eará erenomážit sámegillii dahje kultuvrai dahje sámiid sajádahkii ja vuoigatvuođaide eamiálbmogin váikkuheaddji mearkkašahtti doaibmabijuin. Dán dárkkuhusas virgeoapmahaččat várrejit sámediggái rivttesáigásaš vejolašvuođa oassálastit doaibmabijuid válmmaštallamii.
Evttohus viiddidivčče ráđđádallangeatnegasvuođa biirii gulavaš áššiid suorggi. Ráđđádallat galggašii evttohusa mielde buot dakkár mearkkašahtti doaibmabijuin, mat váikkuhit erenomážit sámegillii dahje kultuvrii dahje sámiid sajádahkii dahje vuoigatvuođaide eamiálbmogin das fuolakeahttá, gusketgo doaibmabiju njuolggo váikkuhusat sámiid ruovttuguvlui. Dákkárat sáhttet leat ovdamearkan sámegillii gulavaš doaibmabijut.
Ráđđádallamiin galggašii evttohusa mielde ráhkadit beavdegirjji. Virgeoapmahaččat ja daid doaibmaváldái gulavaš áššiid máŋggaláganvuođa dihtii lágas eai evttohuvvo ásahuvvot ráđđádallamat eará hápmegáibádusain.
Virgeoapmahaččaid dálá geavadat ráđđádallat sámedikkiin molsašuddet. Virgeoapmahaččaid gaskavuođas leamašan maiddái sierra áddejumit ráđđádallangeatnegasvuođa biirii gulavaš áššiin nugo maiddái ráđđádallamiid luonddus ja mearkkašumis. Bargojoavkku mielas stáhtaráđi biirres leage sivva beavttálmahttit dieđiheami dán geatnegasvuođas ja buriid geavadiin, mat vuođđuduvvet vásáhusaide, geatnegasvuođa deavdima várás. Virgeoapmahaččaid atnui lea sivva ráhkadit áššis rávvagiid.
Sámedikki doaibman
Sámedikki čoahkkima ságajođiheaddjis evttohuvvo geavahuvvot namahus sáhkaolmmái. Sáhkaolbmá ja sámedikki stivrra ságajođiheaddji barggut evttohuvvojit sirrejuvvot nuppiin. Boahttevuođas stivrra ságajođiheaddji ja várreságajođiheaddji eaba sáhtášii doaibmat sáhkaolmmájin eabage várresáhkaolmmájin. Dárkkuhussan lea čielggasmahttit sámedikki čoahkkima ja stivrra válde- ja vástugaskavuođa. Bargguid dákkár sirren albmanahtašii iežas bealis sámedikki čoahkkima sajádaga sámiid bajimuš ovddastus- ja mearrádusbarganorgánan sihke stivrra sajádaga namalassii áššiid sámedikki čoahkkimii válmmaštalli ja čoahkkima mearrádusaid ollašuhtti doaibmaorgánan. Ulbmilin lea maiddái lasihit stivrra ságajođiheaddji vejolašvuođaid vuodjut bargosis stivrra barggu ollesáigásaš jođiheaddjin. Lassin evttohuvvo, ahte seammá olbmo sáhtášii válljet stivrra ságajođiheaddjin eanemustá golmma maŋŋálas doaibmabadjin.
Láhkii evttohuvvo lasihuvvot njuolggadus sámedikki vejolašvuođas mearridit bargoortnegis, ahte sámedikki doaibmaorgána čoahkkimii sáhttá oassálastit teknihkalaš dieđusirdinvuogi bokte. Dárkkuhussan lea dán láhkai álkidahttit sámedikki doaibmaorgánaid geavada doaimma ja geahpedit mátkkošteapmái gulavaš goluid.
Virgevástu
Rihkuslága njuolggadusat virgerihkkosiin evttohuvvojit dievasmahttot nu, ahte olmmoš, guhte lea sámedikki bálvalusas, nugo maiddái olmmoš, guhte lea sámedikki luohttámušbarggus, gulašii boahttevuođas rihkuslága virgevástu guoski muddema biirii.
Nuppástusohcan
Bargojoavku evttoha, ahte njuolggadusat nuppástusohcamis sámedikki doaibmaorgánaid mearrádusaide dárkkistuvvojit.
Sámedikki stivrra mearrádussii oaččošii evttohuvvon váldonjuolggadusa mielde gáibidit vuigema sámedikki čoahkkimis. Sámedikki lávdegotti ja eará doaibmaorgána mearrádussii fas vuigema oaččošii ohcat sámedikki stivrras. Vuigengáibádusa dihtii addojuvvon mearrádussii oaččošii ohcat nuppástusa váidalemiin hálddahusriektái. Hálddahusrievtti mearrádussii oažžu evttohusa mielde ohcat nuppástusa váidalemiin dušše, jos alimus hálddahusriekti mieđiha váidalanlobi.
Válgalávdegotti mearrádussii, mii guoská olbmo ohcamuša boahtit sápmelažžan merkejuvvot válgalogahallamii, nugo maiddái lávdegotti mearrádussii, mii guoská válgalogahallamis eretsihkkuma guoski ášši, oaččošii boahttevuođas gáibidit vuigema sámedikki čoahkkimis. Čoahkkima mearrádussii fas oaččošii ohcat nuppástusa váidalemiin alimus hálddahusriektái.
Dárkilut njuolggadusat ja mearrádusat
Sámedikki iešráđđensajádaga dihtii bargojoavku evttoha, ahte sámedikki guoski mudden ollašuhtto váldoosiin lágain ja sámedikki iežas dohkkehan bargoortnegiin. Sámedikki válggaid teknislundosaš muddema livčče fas boahttevuođasge heivvolaš addit vuoigatvuohtaministeriija ásahusain.
