Sámedutki Áile Aikio nákkáhallá bearjadaga 8. beaivve juovlamánu doavttirin Anáris. Su nákkosgirji fáddán lea boarrásamos sámiid musea, sámemusea Siida.
Dát lea vuosttaš nákkosgirjji Suomas dán fáttás sámedutkamuša suorggis. Son lahkona fáttá namalassii museabarggu geavadagaid bokte. Mo sámi museas barget museabarggu, mat leat sámi vuogit gáhttet ja áimmahuššat kulturárbbi.
Aikio lea dutkan earret eará sámemusea doaibmamuitalusaid ja geahčadan sihke boares ja ođđa váldočájáhusaid. Son lea dutkan, mo dain muitaluvvo sámiid ja sámevuođa birra.
– Vuosttaš čájáhusa buvttadedje stuorra oasil olggobeale dutkit. Ođđa čájáhusa leat fas dahkan sámedutkit, mas oidno viggamuš dekoloniseret musea vuogi bargat. Sámiid jietna gullomii leat viggan gávdnat vugiid, muitala Aikio.
Son gávnnahii, ahte sámemusea maid meroštallá dan, mii lea sámi kulturárbi. Sámemuseat meroštalle dan iešguđet láhkai, ja danin sámi kulturárbái leatge máŋga meroštallama.
Sámáidahttin proseassa vástida sámiid dárbbuide
Áile Aikio lea bargan sámemusea Siiddas guhká ja lea skuvlejuvvon museasuorgái. Dat lei maiddái okta sivva, manin son háliidii dutkat namalassii Suoma sámemusea.
Son háliidii maid čielggadit, mo musea sáhtášii nuppástahttit vai sápmelaččat dovddašedje dan iežaset musean, eaige dušše ásahussan mii ovdanbuktá ja čájeha sámiid.
– Mun fálan dasa čoavddusin sámáidahttima proseassa. Mii fertet nuppástuhttit visot museageavadagaid dakkárin, ahte dat vástidit sámiid dárbbuide. Álo vuosttaš gažaldat lea, ahte mat leat sámiid dárbbut dan ášši ektui, dadjá Aikio.
Aikio illuda go njeallje jagi bistán nákkosgirjeprošeakta lea gárvánan. Su sávaldahkan lea joatkit dutkanbargguin ja dán muttus dat leage vejolaš dutkanprošeavttas. Boahttevuođas son háliidivččii bargat sámemusea čoakkáldatdiŋggaiguin ja dutkat daid.
Musea hoavda illuda dutkamuša buriin bohtosiin
Sámemusea Siidda hoavda Taina Pieski mielas sáhka lea hui mávssolaš dutkamušas. Váldoášši sidjiide lei oažžut doarjaga Siidda ođđa váldočájáhusa bargovuohkái.
– Mu mielas lei fiinnis, ahte maid nákkosgirjji bohtosin šattai, ahte lei buorre válljen bargat ovttas sámeservošiin. Dego Aikio gávnnahii, de ođđa čájáhus lea dekoloniála dahku ja mun lean hui rámis dan bohtosis, dadjá Pieski.
Sámemuseas áigot bargat čájáhusaid boahttevuođasge seammá vugiin. Pieski jáhkká, ahte nákkosgirji addá dehálaš dieđuid maid eará eamiálbmotmuseaide, mo čájáhusaid gánneha otná beaivve dahkat.
