Oulus doaibmi Davvebađaeatnama musea áigu skeŋket sámečoakkáldagas ruovttoluotta Sápmái, Sámemusea Siidii. Oktiibuot 450 museadiŋgga máhcaheami leat dál juo plánemen.
– Diŋggat leat miehtá Suoma Sámi ja oassi leat duođai dološ dávvirat, muitala Siidda museahoavda Taina Pieski.
Čoakkáldagas leat gávttit, geavahandiŋggat ja okta bealljegoahti. Diŋggat leat čohkkejuvvon Ohcejogas, Anáris ja Eanodagas. Dálá plánaid mielde máhcaheami dahket moatte oasis, ja vuosttas dávvirat máhcahuvvojit ođđajagimánus.
Sámemusea Siiddas illudit das, ahte dávvirat máhcahuvvojit ruoktot ja ahte dat leat konkrehtalaččat Sámis.
– Dat lea dehálaš midjiide sámiide. Mii beassat gulahallat min máddariid dávviriiguin, maid sii leat geavahan ja duddjon.
Dávvirat máhccet Sápmái boahtte jagi áigge
Davvibađaeatnama museas leamašan 1800-logu loahpa bealde sámedávvirat. Boarrásamos diŋggat leat 1730-logus. Samuli Paulaharju jođii 1900-logu álggus miehtá Sámi čoaggimin dávviriid, muitala musea indenta Eija Konttijärvi.
– Sivva manin dat leamašan mis nu guhká, lei várra dat, ahte musea hálidii gudnejahttit Paulaharju barggu. Mis lei musea goalmmát gearddis Lappi-ossodat, gos dat ledje oaidninláhkai.
Museadávvirat leat áiggiid miel gillán ja duššan buollimiin ja bávkkanasaid dihte. Konttijärvi ii máhte muitalit, man olu sámedávvirat álgoálggus leamašan, muhto dálá čoakkáldagas leat sullii 450 dávvira.
– Dávviriin sullii 150 leat tekstiillat ja loahpat leat garraduojit ja eará dávvirat. Lea váttis dadjat, leamašango ovdal buollimiid eambo vai unnánut dávvirat.
Davvi-Bađaeatnama musea sámedávvirat máhccet Sápmái, Anárii boahtte jagi áigge.
– Vuosttasin vulget tekstiillat álgojagis ja loahppa dávvirat dasto maŋŋelaš, go mis álgá ođđajagimánus čájáhusaid burginbargu. Vejolaččat dat besset Anárii easkka boahtte čavčča, árvala Konttijärvi.
Eurohpás leat morihan dávviriid máhcaheapmái
Miehtá Eurohpá museain leat ain olu sámiid dološ dávvirat. Sámemusea Siiddas barget jámma dan ovdii, ahte dávvirat máhcahuvvošedje fas ruoktot. Dán rádjai njeallje suopmelaš musea leat máhcahan sámečoakkáldagaideaset Siidii, ja bargu joatkašuvvá ain.
Vuosttasin museaguovddáš Vapriikki Tamperes skeŋkii sámečoakkáldagas jagis 2015. Jagis 2022 Suoma álbmotmusea máhcahii 2 200 museadávvira ruovttoluotta Sápmái. Maiddái Hämeenlinna gávpotmusea ja Suoma Vuovdemusea Lusto leat skeŋken čoalkkáldagaideaset Siidii.
Museahoavda Taina Pieski muitala, ahte repatriašuvdna vuođđuduvvá dasa, ahte eamiálbmogat sáhttet gulahallat iežaset máttuid diŋggaiguin.
– Máhcahemiin leat šaddan stuorra riikkaidgaskasaš fenomena. Mii jurddášit, ahte Eurohpás leat ovdavázzit dán áššis, muhto iešalddes eamiálbmogiid dávviriid olis ášši ii leat nu. Austrálias, USA:s ja Kanadas leat oalle guhkkin das go maid Eurohpás, dadjá Pieski.
Museahoavda muitala, ahte sis leat ráđđádallamat jođus juo máŋgga eurohpalaš museain das, ahte sámiid dávvirat máhcahuvvošedje sámiid háldui.
– Lea vejolaš, ahte boahtte jagi oažžut de lasi máhcahemiid, muhto dađi bahábut in sáhte vel muitalit dárkileabbot, dadjá Pieski.
Ráđđádallamat leat guhkit ja máŋgii seamma riikka ráđđehus dahká dan maŋimuš mearrádusa das, ahte máhcahuvvojitgo dávvirat nuppi riikka guvlui.
Pieski muitala, ahte sámemusea Siida lea váldán máŋgii dan vuosttas lávkki máhcahanproseassain. Son goit lea oaidnán nuppástusa dán suorggis.
– Eurohpalaš museat leat ieža maid morihan dasa, ahte maid máhcaheapmi dárkkuha ehtalaš doaimma geahččanguovllus, ahte geaidda dávvirat museain gullet. Máilbmi lea rievdán ja dat lea mu mielas hui illudahtti ovdáneapmi, dadjá Pieski.
Divvojuvvon 12.12. dii. 9.10: Davvebađaeatnama musea lea juo viđát suopmelaš musea, mii máhcaha sámečoakkáldagas Sápmái. Dii. 13.10 divvojuvvon, ahte musea boarrásamos sámedávvirat leat 1730-logus.
Divvojuvvon 13.12. dii. 10.58: divvojuvvon, ahte oassi dávviriin leat duššan buollimiin ja bávkkanasaid dihte.
