Mannan vahkkoloahpas ordnejuvvon Vain kaksi kalaa -oaggungilvu gesii duháhiid mielde olbmuid Gilbbesjávrái. Go dakkár dáhpáhus lea vuordimis, láve gilbbesjávrilaš Rauni Partanen rádjat čázi lihtiide, vai lea sihkkarit juobe juhkančáhci fidnemis.
– Mun válddán jeavddalaččat čázi 10 lihtter lihttái rádjui. Ja de juohke beaivve mus lea čáhci moatti mukkas, man sáhtán de geavahit.
Gilbbesjávrri čáhceinfrastruktuvra lea boarásmuvvan ja dat dagaha váttisvuođaid gili čázi buvttadan kapasitehtii. Gilis lea nu vuollegaš čáhcedeaddu, ahte alimus mátkkoštansesoŋŋa dego beassážiid dahje stuorra dáhpáhusaid áigge gilis šaddet čáhceboatkkat.
Čáhceboatkkat váttásmahttet árgabeaivválaš eallima, go ii sáhte basadit dahje ovdamearkka dihte jorahit lihttebassanmášena, muitala Partanen.
– Mun divššun iežan boares isida, ja galggan su bassat juohke iđit ja eahket. Jus boahtá ovcci diimmu čáhceboatkka, de dan in sáhte dahkat.
Gielddas diđolaččat váttisvuođas ja plánejit čovdosa
Gilbbesjávrri čáhcejuohkininfrastruktuvra lea plánejuvvon Gilbbesjávrri ássiid meari vuođul. Gilis leat 160 fásta ássi, muhto turismaáigge gilis orostallet máŋgga geardde eanet olbmot.
Eanodaga gieldda teknihkalaš jođiheaddji Kimmo Lämsä muitala, ahte čáhcekapasitehta lasiheapmi gáibida plánema, lobiid ohcama ja resurssaid. Gielda lea goittotge bargagoahtán áššiin ja plánegoahtán mo čoavdit dili. Ođđa čáhceortnega ožžot áramustá atnui guovtti jagi geažes.
– Mis álgá leat ođđa čáziváldima oppalašplána gárvvis ovdamearkka dihte gosa stellet sirdinlinjjáid jávrái. Geahččat de mo dat ovdána, olles fidnu viidodat boahtá leat njeallje miljon euro.
Rauni Partanen leage leamašan máŋgii oktavuođas čáhcefuolahussii go boatkka boahtá.
– Dán infra galgá buoridit, dat čáhci ii fal reahkká. Kapasitehta galgá lasihit, dat lea problema dáppe. Dan galgá oažžu seamma dássái go earáge giliin, oaivvilda Partanen.
