Sámediggelága ođasmahttin lea ovdáneamen riikkabeivviid gieđahallamii jo boahtte vahkus. Sámedikki stivra gieđahallá ášši bearjadaga.
Vuođđoláhkaváljagotti áirras Mats Löfström (RÁB) dieđuid mielde ulbmilin lea, ahte riikkabeaivvit gieđahallet ášši ovdal jonssoha. Vuosttas gieđahallamat gevvojuvvojit riikkabeivviin boahtte vahkus.
Makkár nuppástusaid ođđa láhka buvttášii?
Sámediggeláhka ođastus buvttášii mielddis nuppástusaid earret eará válgalogahallama váidinproseassaide.
Dálá sámediggelága mielde lea nu, ahte jus válgalávdegoddi ii leat dohkkehan olbmo mielde válgalogahallamii, de su váidaga gieđahallá válgalávdegoddi. Jus váidi ii leat mearrádussii duđavaš, nuppástusa ferte ohcat Sámedikki stivrras.
- Dál Sámediggeláhkaevttohusa mielde válgalogahallama guoski váidinproseassaid dikšumii lágiduvvošii ođđa nuppástusohcanlávdegoddi. Vuos olmmoš sáhttá ohcat vuigema válgalávdegoddis ja jus dan mearrádussii ii leat duđavaš de váidimat dahkkojuvvošedje nuppástusohcanlávdegoddái. Easkka dan maŋŋá ášši gieđahalašii vejolaččat vel alimus hálddahusriekti.
- Válgalogahallamii beassan maid rievddašii ja nu daddjon ”lappalaščuokkis” bázášii eret, muhto giellakritera viiddošii máttarvánhemiidda (su: isoisovanhempi) . Giellakritera livččii sullalas Ruoŧa ja Norgga málliin.
- Boahttevuođas válgalogahallamii merkemis livččii sáhka dušše das, geas lea riekti jienastit ja álgit evttohassan sámediggeválggain, iige das gii lea sápmelaš.
- Ođasmahttojuvvon lágas maiddái eiseválddiid ráđđádallangeatnegasvuohta čielggasmahttojuvvo.
- Válggaid áigetávvalii ja čađahanvuohkái boađášedje buorádusat ja ovdamearkka dihte jienasteapmi válggain šattašii álkibun boahttevuođas. Maiddái válgabeaivvi jienasteapmi šattašii bissovažžan.
Vuođđoláhkaváljagotti guovddáš nuppástusat sámediggeláhkaevttohussii
Vuođđoláhkaváljagotti smiehttamušas evttohedje dahkat guokte nuppástusa sámediggeláhkaevttohussii. Smiehttamuš gárvánii dán vahkus badjel jagi gieđahallama maŋŋá.
Vuosttas rievdadus guoská nuppástusohcanlávdegotti čoahkkáibidjui. Lávdegottis livčče ságadoalli guhte galgá deavdit duopmára gelbbolašvuođagáibádusaid. Ságadoalli lassin livčče láhkačeahppi ja guokte áššedovdiáirasa ja doarvái várreáirasat.
Ráđđehusa álgoálgosaš evttohusa mielde nuppástuhttinlávdegoddis livččii lean mearridanváldi dalle go ságadoalli ja guokte áirasa leat báikki alde. Vuođđoláhkaváljagoddi goittotge oaivvilda, ahte nuppástusohcanlávdegotti sorjjasmeahttunvuođa sihkkarastima dihte fertešii leat nu, ahte láhkačeahpit leat eanetlogus.
Dát meidne dan, ahte nuppástusohcanlávdegoddi livčče mearridanválddálaš dušše dalle, go báikki alde leat ságadoalli lassin láhkačeahppi ja okta áššedovdiáirras.
– Dat ii leat mihkkige mearkkašahtti nuppástusaid. Dieđusge dat dagaha geavatdatlaš dásis dan, ahte guktot láhkačeahpit ferteba álo beassat čoahkkimiidda vai doaibmaváldi seailu, čilge Sámedikki láhkačálli Kalle Varis.
Nubbi rievdadus lea Varis mielde stuorát.
– Ráđđehusa evttohusas váidinlobi oažžuma kriterat livčče lean čavgadabbot. Dál vuođđoláhkaváljagotti smiehttamušas vuigenvuoigatvuođa šielbmá lea vuoliduvvon dábálaš váidinvuoigatvuođa dássái, čilge Varis váljagotti nuppástusas.
Varis fuomášahttá, ahte dál go alimus hálddahusriekti seailu alimus váidinorgánan ja beassá meroštallat dan, mo ođđa láhka dulkojuvvo geavadatlaš dásis.
