Anárlaš Jari Kangasniemi vázzá meahcis ja giikanastá ain gaskkohagaid, muhto rievssahat gal eai oidno. Ja jus oidnojitge, de vásihan bivdoalmmái gal diktá daid leat ráfis.
Kangasniemi oaivvilda, ahte sámeguovllu rievssatnálli lea dál sakka hedjonan eandalitge eahpelihkosmuvvan bessema ja beaktilis meahcásteami geažil.
– Gal dát lea morašlaš dilli. Rievssaha galggašii ráfáidahttit ain juo viđa jahkái, vai nálli nanosmuvašii ja gierddašii bivddu, dadjá Kangasniemi.
Rievssat lea agibeaivve buktán láibbi bearrašiidda davvin. Eandalitge gárdebivdduin máŋgasat leat nagodan oažžut oluge dietnasa.
– Rievssathan lea davi olbmuid eallima loddi, dadjá Kangasniemi.
Son lea johtán rievssatbivddus badjelaš 50 jagi ja oaivvilda, ahte báikkálaččaid sátni ii olus deatte, go lea sáhka rievssatnáli suodjaleamis ja lohpemeriin sámeguovllus.
– Go dat hearrát ieža háliidit, ahte sii galget beassat deike davás rievssatbivdui. Rievssat lea dego politihkalaš loddi, beaškala Kangasniemi.
Meahciráđđehusa sadjásaš fuođđodoallohoavda Mikko Rautiainen lea dan oaivilis, ahte davimus Sámi rievssatnálli gierdá mearriduvvon lohpemeari.
– Dálá rievssatnálli ja gaskamearalaš sálašmearri dahket vejolažžan, ahte mii bastit vuovdit 15 000 lobi. Dat sálaš ii áitte meahcásteami ekologalaš bissovašvuođa. Dat lea dieđusge deháleamos ášši, dadjá Rautiainen.
Meahciráđđehus leage vuovdán dán bivdobadjái davimus Sápmái birrasiid 15 000 rievssatbivdojándora. Dat lea sullii seamma olu go diibmá.
Rievssatnálli gaskamearalaš dásis
Maŋimuš rievssatrehkenastin čájehii, ahte Anáris, Eanodagas ja Ohcejoga guovlluin leat gaskamearálaččat njealjehaskilomehtera viidodagas birrasiid ovcci rievssaha. Moatti jagis nálli lea unnon, go jagis 2023 rievssahat ledje ovtta njealjehaskilomehteris 21.
Luondduriggodatguovddáža mielde rievssatnálli lea davimus Sámis gaskamearalaš dásis. Spesiáladutki Antti Paasivaara muitala, ahte dán jagi rievssatnális stuorámus oassi leat ráves lottit. Dutki geažuha, ahte ráves lottiin bessen lihkosmuvvá buorebut go nuorra lottiin, ja danin boahttevaš čavčča ja dálvvi meahcástemiin lea váikkuhus boahtte jagi rievssatdillái.
– Jus dán jagi nális stuorámus oassi livčče čivggat, de mii diehtit, ahte nuorra lottit jápmet dávjjit ja seammás dat maid eai lihkosmuva bessemiin nu bures go ráves lottit, čilge Paasivaara.
Dutki árvala sivvan rievssatnáli heajos dillái dan, go maŋemuš jagiid leamašan nu unnán sáhpánat.
– Dakkár boraspiret, mat borret uhca ealliid, borret de eanet loddebesiid ja beassádagaid, go eai leat sáhpánat, dadjá Paasivaara.
Fuođđodikšunovttastus ráddješii giđđabivddu
Dán čavčča lea rievssatbivddus earenomáš dilli, go dušše sámegielddain Anáris, Ohcejogas ja Eanodagas lea lohpi bivdit rievssahiid. Eará guovlluin Suomas rievssatnálli lea hui heittot ja danin Meahciráđđehus ii leat mieđihan bivdolobiid go dušše davás.
Anára fuođđodikšunovttastus ráđđádallá jahkásaččat Meahciráđđehusain lohpemeriin. Ovttastusa doaimmajođiheaddji Pertti Vikeväkorva muitala, ahte dassážii sii leat beassan ovttaoaivilvuhtii, muhto gáibádusat bivddu geahpedeamis gal maid gávdnojit.
– Njukčamánu bivddus gal sáhtašii luohpat ollásit. Dalle lea sáhka lottiin, mat bessejit. Jus njukčamánus báhčá njiŋŋelasa, de dat sáhttá doalvut logi boahttevaš rievssaha eallima, dadjá Vikeväkorva.
Rievssahiid rehkenastima koordinere Meahciráđđehus. Davvi-Sámi duottarguovlluin rievssahiid rehkenastet linnjárehkenastimiin eaktodáhtolaččaid fámuiguin ja veahkkin das geavahit loddebeatnagiid. Luondduriggodatguovddáš dahká náli sturrodagas árvalusa Meahciráđđehusa rehkenastimiid vuođul.
Bivdi Jari Kangasniemi ii jáhke iige luohte Meahciráđđehusa rehkenastimiidda.
– Eanet mun jáhkán dán stuorra luonddugirjái. Dat ii goit gielis. Ja go 50 jagi vásáhusain lean daid seamma guovlluin johtán, de galhan mun oainnán mo nálli lea ovdánan. Dat lea olles áigge hedjonan, dadjá Kangasniemi.
Kuopiolaš rievssatbivdi Antti Pehkonen johtá máŋgii jagis sámeguovllus bivddus iige jáhke, ahte rievssahat nohket dálá lohpemeriin.
– Okta almmái nagoda vázzit oalle unna guovllu dáppe. Eai dáppe olus earát oidno. Meahcástemiin gal eai rievssahat noga inge jáhke, ahte bivdogielddus dahje ráfáidahttiin livčče dasa čoavddus, dadjá Pehkonen.
Jari Kangasniemi fas deattuha, ahte rievssat lea báikeloddi. Ja jus dihto guovlluin bivdet vahkkoviissáid, de dat guorranit.
Maŋemuš háve son lea báhčán rievssaha moadde jagi dassái ja dál geahččalage seastit juohke áidna lotti.
– Min dállodoalus leat borran rievssaha dávjá, muhto dál gal leat oalát luohpan das, go eai leat rievssahat.
