Ohcejoga gielddaviessu lea ceaggán Ohcejohnjálmmis guhkit áigge go Sámi šaldi, jo 40 jagi. Gielddaviesu jorba jagiid ávvudedje guovvamánu 16. beaivve.
Báikki ala ledje čoahkkanan máŋggat gieldda dálá ja ovddeš bargit. Káffegohppa guoras besse muittašit makkár dilli lei gielddas 40 jagi dassái ja mo gielda lea rievdan jagiid áigge.
Sofe Hánsa, Hans Niittyvuopio lei gielddadálu huksemiid áigge gielddaráđđehusa ságadoalli. Son muittaša, mo Ohcejogas vulge gieldda njunnošat ovddidit ođđa gielddadálu huksema.
– Moai gielddahoavddain vulggiime dohko hukset ođđa gielddadálu ja mearrideimmet doppe, ahte ráhkadit dálu, son muittaša.
Guhká vurdojuvvon gieldda bargiid bargosadji, gielddadállu rabai viimmat uvssaidis 1986. Dát seammá dállu bálvala ain gielddalaččaid ja lea oaidnán máŋggalágan dáhpáhusaid.
Boares viessu lea ain buorre ortnegis
Vaikko gielddadállu leage jo 40-jagi boaris, de dat lea hárvenaš buorre ortnegis. Gielddahoavda Päivi Kontio sávvá, ahte besset vel máŋggaid ávvudoaluid doallat gielddadálus.
– Dáppe leat dahkkon máŋggalágan dárkkisteamit jagiid mielde. Dan áigge, go lean dáppe leamašan barggus, in leat geange gullan muitaleamen sisáibmováttisvuođain, smiehtada Kontio.
Kontio lea doaibman Ohcejoga gielddahoavdan njeallje jagi. Son lea rámis beassat bargat Ohcejogas.
– Lea fiinna ášši, ahte sáhtán leat oassi dán dálu historjjá, smiehtada Kontio.
Ohcejoga gielddas lea guhkes historjjá, dat deavdá dán jagi 150 jagi.
– Dat lea vehá boarrásut go mun, bohkosa Sofe Hánsa.
Gielddas leat boahtimen jagi áigge vel máŋggat dáhpáhusat stuorra ávvujagi olis.
Sofe Hánsa lei vuolgán ávvudit gielddadálu gitta Gáregasnjárggas, Ohcejohka mearkkaša sutnje olu.
– Ohcejot gielda lea hirbmat buorre gielda. Lean šaddan dáppe inge vuolggašii gosage, dadjá son.
