Sámegielddain Ohcejohka ja Anár leat sádden reivve, mas leat evttohusat Sámiid duohtavuohta- ja soabadankommišuvnna raportta ávžžuhusaide. Kommišuvnna ávžžuhusaid árvvoštallama várás ásahuvvon parlamentáralaš bargojoavku lea bivdán gielddain evttohusaid.
Ohcejoga gielddahoavda Päivi Kontio muitala, ahte sii háliidit čalmmustahttit parlamentáralaš bargojoavkku das, makkár dilis davvin ellet ja doibmet.
– Mii doaibmat sámiid ruovttuguovllus ja háliidat doalahit gieldda badjin ja maiddái dorvvastit sámiid rivttiid. Mii sávvat, ahte sámegielddaid jietna gullošii bargojoavkku doaimmas.
Ohcejohka buktá reivvestis ovdan, ahte gieldda iehčanasvuođa ja sápmelaččaid sajádaga dorvvasteapmi gáibida ulbmillaš ja hálddahusa surggiid rasttildeaddji čovdosa.
Gielda evttoha ovdamearkka dihte sierra ruhtadanmálle suodjalandási ja stáhta eananpolitihka váikkuhusaid dihte. Dan lassin dat evttoha maid eanan- ja meahccedoalloministeriija bokte ealáhusbuhtadusa, ja kánske muhtin eará bokte maiddái buhttema Deanu guolástangildosa dagahan guovloekonomalaš dáhpagiid dihte.
Dáid lassin doaibmabijut gieldda mielas sáhtášedje leat maid sierra ruhtadeapmi sámegielat kultur-, girjerádjo- ja friddja čuvgehusdoaimma bálvalusaide sihke johka- ja boazosápmelaš kulturárbbi dorvvasteapmái.
Olu hástalusat, mat hehttejit doaibmama
Ohcejoga gielddas leat olu hástalusat, mat váikkuhit doaibmanvejolašvuhtii. Ovdamearkka dihtii stáhta hálddašan eatnamiid oassi, badjel 94 proseantta eatnamiin, lea gielddas erenoamáš stuorra. Dain lea alla suodjalandássi, 80 proseantta, mii ráddje eanangeavaheami ja ealáhusdoaimma.
Maiddái Deanu luossabivddu ráddjehusat leat heajudan báikkálaš ekonomiijadili mearkkašahtti láhkai.
Dát heajudit vejolašvuođaid ovddidit earet eará mátkeealáhusa, muitala Kontio.
– Ealáhusaid ovddideapmi lea váttis go leat nu olu iešguđetlágan suodjalandásit. Ja boazodoalu háliidat maid dorvvastit, dat lea dáppe dehálaš ealáhus.
Kontio muitala, ahte dálá stáhtaossodatvuogádat ii váldde vuhtii buot dáid sierraiešvuođaid, eaige dat ja dálá doarjjamállet reahkká gokčat Ohcejoga bušeahttavuolláibáhcaga. Dát lea dagahan gieldda gierdameahttun dillái, mas sullii 600 000 euro jahkái lea árvvoštallojuvvon leat dat submi, mii dárbbašuvvošii dorvvastit gieldda lágas mearriduvvon bálvalusaid.
Bušeahta vuolláibáhcaga uhcideapmi dušše heivehemiin ii leat molssaeaktu.
– Mii doaibmat jo dál nu unna resurssain, eat sáhte šat heivehit eambo. Ferte smiehttagoahtit eará doaibmabijuid, dadjá Kontio.
Anár evttoha mearreruđa ja ruhtadanmálle sámegielaid ovddideapmái
Anára gielda lea kommenteren ja dahkan evttohusaid duohtavuohta- ja soabadankommišuvnna raportii daid áššiid buohta, mat laktásit gieldda doaimmaide dahje guoskkahit mearkkašahtti oasi gieldda ássiin.
Okta guovddášáššiin, mii boahtá ovdan evttohusain lea dat, ahte Anára gielddas leat anus njeallje giela. Láhka gáibida fállat bálvalusaid suomagillii ja golmma sámegillii. Gielda fuomášuhttá, ahte sámi giellalága ollašuhttin bajida goluid sis, jus veardida dakkár gildii, gos lea anus dušše okta sámegiella.
Gielda evttohage, ahte sámeguovllu gielddaide galggašii várret jahkásaččat mearreruđa jorgalusaid ja dulkoma ordnemii. Dálá dilis doarjagiid giellalága ollašuhttimii ferte ohcat ja dat juhkkojuvvojit ohcciid gaskka.
Anára gieldda evttohusa mielde stáhtas galggašii leat maid sierra mearreruhta eiseválddiid bargiide sámegiela skuvlejumiide. Lassin gielda evttoha, ahte maiddái sámeguovllu gielddain ja Lappi buresveadjinguovllu bargiin livčče vuoigatvuohta ohcat friija bálkkáin sámegiela studeremii dego stáhta bargiin lea dál.
Eanodaga gielda ii leat dahkan evttohusaid. Yle Sápmi ii ožžon Soađegili gielddas vástádusa dasa, leatgo sii sádden maidige parlamentáralaš bargojovkui.
