Sämitigge teivâi taan ohhoost Euroop parlament čižetpiäláduvvâid Brysselist. Teivâdem ulmen lâi kieđâvuššâđ maht arktâsâš politiik já ruánáá sirdâšum puáhtá olášuttâđ nuuvt, ete algâaalmugeh váldojeh huámmášumán. Sämitige saavâjođetteijee Pirita Näkkäläjärvi uásálistij teivâdmân.
– Euroop parlament miärádâsah vaigutteh sämmiláid, mut mist iä lah virgáliih, kiärduliih ige pisovááh vyevih vaiguttiđ, Näkkäläjärvi muštâl.
Näkkäläjärvi uáiná, ete sämmilijn kolgâččij leđe pisovâš saje Brysselist, ete parlamentaarlâš ovtâspargo ličij máhđulâš. Sämitigge lii jo kuhes ääigi huksim ovtâspargosopâmuš, mii tuáivuimield olášuččij čuávuvái iivij ääigi.
Jis virgálâš ovtâspargo ij luhostuččii, te Sämitige mield EU puávtáččij konkreetlávt tuárjuđ sämmilijd sierâ sämiruttâráájuin. Ruttâráájuin puávtáččij tuárjuđ já ovdediđ ärbivuáválijd iäláttâsâid já sämmilijd irâttâsâid. Návt ruuđâ puávtáččij stivriđ njuolgist sämisiärvusân.
– Mij taarbâšep toorjá já uáinip, ete Euroop parlamentist ličij ennuv ruttâdemmáhđulâšvuođah mut toh iä monnii suujâst juuvsâ mij, muštâl Näkkäläjärvi.
Sämiruttâráájuin puávtáččij tuárjuđ ovdâmerkkân šoŋŋâdâhnubástusân hárjánem, vierâšlaajâi tuástum, kuáttumenâmij pyeredem já sämitutkâmuš.
Euroop parlament čižetpiäláduvah lijjii ornim teivâdem. Sämmilijd The EU’s policy in the Arctic, Indigenous Peoples and ecological justice -teivâdmist ovdâstij meiddei Ruotâ Sämitige saavâjođetteijee Marianne Gråik sehe Sämirääđi EU raavâadeleijee Janne Hirvasvuopio. Meiddei latvialâš EU värisaavâjođetteijee Roberts Zīle já oovdiš värisaavâjođetteijee Heidi Hautala uásálistij teivâdmân.
